Je prokázáno, že lidé jsou ve svém životě spokojenější, když cítí možnost volby. Vnímáme-li autonomii své vůle, cítíme, že máme na svůj život větší vliv a můžeme si vybírat. Děláme pak věci s větší chutí, než když si myslíme, že musíme.
Vnímat možnost autonomie však často sami podrýváme tím, jak přistupujeme sami k sobě. Říkáme, že „musíme“ chodit do práce, „musíme“ se starat o domácnost a o děti, „musíme“ vařit, … Pokračuje to i směrem k nám, říkáme, že „musíme“ jíst zdravě, „musíme“ se omezovat, držet dietu apod.
Jak na to? Psychoterapeut Marshall B. Rosenberg, otec empatické komunikace, jehož myšlenkový a jazykový model nenásilná komunikace je oceňovám po celém světě, k tomu používá snadné cvičení. Sám vnímal, jak některé činnosti dělá nerad a ovládá ho pocit, že „musí“. Vadilo mu např. vozit ráno děti do vzdálené školky, protože děti zdržovaly a on spěchal a chodil pak naštvaný do práce. Klasický konflikt mysli, který známe každý. Říkal si, že je „musí“ vozit a neměl z činnosti pražádnou radost.
Rozhodl se svůj přístup změnit. Vzal si papír a napsal si všechny činnosti, které si myslí, že „musí“ dělat. Bylo jich dost.
Takový seznam svých MUSÍM může vypadat např takto:
Nenapsal však před tyto činnosti „musím“, ale napsal „chci“. Před některé se mu velmi příčilo napsat slovo chci. Cítil to přímo na těle, ruka skoro odmítala psát. … Došlo mu, že u některých činnosti si neuvědomuje proč je dělá, k čemu mu slouží a měl pocit pouze povinnosti. Došlo mu, že potřebuje znát svá PROČ.
Ke každé činnosti si napsal SVÉ PROČ ji dělá, jaký mu přináší užitek a proč ji „chce“ dělat.
Papír pak vypadal takto:
Cvičení „Chci, protože si přeji…“ vám může pomoci lépe si srovnat své hodnoty. Komunikovat sami se sebou a opět si uvědomit, z jakého důvodu věci děláte. Když budete vědět, proč věci děláte, snadněji je budete vykonávat. U některých pak zjistíte, že vám za to nestojí, a i to bude správně. Takovýmto chováním přebíráte odpovědnost za svůj život a přecházíte z role „oběti“ do role „tvůrce“ svého života.
Když používáme „musím“, využíváme jazyk, který znemožňujeme volbu – tím ztrácíme možnosti a získáváme mentalitu robota. Je prokázáno, že když lidé cítí větší autonomii (možnost se rozhodovat) a uvědomují si smysl toho, co dělají, vede to k jejich větší motivaci a spokojenosti.
Příliš často dnes lidé staví svou motivaci na touze po penězích, touze po uznání druhými a přijetí. Jiné věci děláme ze strachu, abychom nepřišli o pracovní místo, zákazníky, partnera. Někdy děláme věci také proto, abychom se vyhnuli výčitkám svědomí, abychom necítili pocity viny (když toto neudělám, zklamu mámu/tátu) nebo abychom necítili stud sami před sebou.
Uvědomíte-li si, které vaše činy vycházejí z touhy po uznání a souhlasu druhých, z touhy po penězích, ze strachu, viny či studu, máte možnost volby. Mějte na paměti, JAKOU CENU ZA SVÉ „musím“ PLATÍTE.
Použijte „chci“ a změňte svou motivaci. Život je jen jeden a záleží na vás, kterými činnostmi ho naplníte. Život máte ve svých rukou!
M. Rosenberg říká: „Když jsme si vědomi, že za naším jednáním je záměr obohatit život, potom i tvrdá práce nás něčím těší“.
Využijte: „Chci“, protože …. , abyste mohli vnímat více svobody a radosti a přinést si do svého života i více spokojenosti. Podělte se o tuto možnost zažívat více „chci“ i se svými přáteli.
Sledujte další články z cyklu Jazyk vztahů aneb Tajemství slov – přihlásit se k odběru článků se můžete zde..
Chcete vylepšit své komunikační dovednosti, můžete si více přečíst o empatické nenásilné komunikaci zde.
Chcete číst další články? Přihlásit se k odběru můžete ZDE.