Nenásilná komunikace

"Co řekneš, změní tvůj svět."

Nenásilná komunikace (NVC, Non-violent communication) je myšlenkovým a komunikačním konceptem, který pomáhá lidem si porozumět i se dorozumět. Usnadňuje také více porozumět sami sobě.

Jde o model respektující komunikace, která jde směrem k řešení, vyjasňuje, co se skrývá za slovy a vytváří propojení mezi lidmi na úrovni potřeb. Pomáhá tvořit opravdové a vyrovnané vztahy.

Otcem nenásilné komunikace je americký psycholog Marshall B. Rosenberg. Model nenásilné komunikace vychází z Rosenbergova hledání cesty, jak rozšířit mezi lidi schopnost vytvářet mírová řešení.

Možná ve vás slovo "nenásilná" evokuje asociace jako "bezzubá", "bezbranná"..., to je ale mýlka. Nenásilná komunikace je komunikací zdravě asertivní.

Metoda je úžasným nástrojem pro proměnu obtížných rozhovorů, napětí v komunikaci, konfliktů a překonávání rozdílů mezi lidmi. Je skvělým pomocníkem při výchově dětí a proměňuje i naše bězné způsoby chvály a uznání. Kdybych měla rodičům a učitelům doporučit jednu jedinou knihu, byla by to právě "Nenásilná komunikace" od Marshalla Rosenberga.

Tento koncept pracuje se slovy i s tím, co se děje za slovy. Slova si můžeme představit jako vrchol ledovce, pod hladinou se dějí emoce a máme lidské potřeby. Z nich vychází naše komunikace. Druhý člověk a má pod hladinou také své pocity a potřeby. Pokud dokážeme odhalit své pocity a potřeby příp. pocity a potřeby druhé strany, můžeme se snáze domluvit, protože přijdeme na to, že jako lidé máme všichni velmi podobné potřeby.

Metoda představuje i úžasný nástroj CESTY K SOBĚ. Pomáhá nám překonávat negativní automatické myšlenkové vzorce vnitřní komunikace: To jak k nám mluví náš vnitřní kritik, jak zpracováváme pocity vinyhněvu.  Pomáhá nám být k sobě vědomí a rozvíjet k sobě laskavost, trpělivost a lásku.

Nenásilná komunikace je postavena na 4 PRINCIPECH = 4P: 

  1. Pozorování
  2. Pocity
  3. Potřeby
  4. Prosba

Pozorování 

Nejdříve POZORUJME, nehodnoťme, nevytvářejme si doměnky a interpretace. To, co pozorujeme, druhé straně popišme "Vidím, že není umyté nádobí." Když sdělujeme pouze to, co pozorujeme a nevkládáme do řeči hodnocení a interpretaci, druhá strana nám snáze může naslouchat (nevytvoří se jí v mozku automatická obranná reakce). Oddělit pouhé pozorování od vlastní interpretace či hodnocení je prvním krokem k pohodě v mezilidských vztazích. 

Pocity 

Dále pojmenujme své POCITY a verbalizujme je: „Cítím podráždění.“  Tímto krokem získáváme nad svými emocemi snáze kontrolu. Druhé straně současně pomáháme si uvědomit, jak na nás situace působí. Pokud nechceme, verbalizovat své pocity nemusíme, vnitřní pojmenování je však důležité. 

Pokud se cítíme dobře a máme naplněné své lidské potřeby, vnímáme příjemné emoce jako klid, pohoda, spokojenost, radost, úleva a pod. Pokud je odčerpána naše energie dostavují se nepříjemné pocity jako frustrace, neklid, podráždění, smutek, únava, obavy, strach a další. Tyto negativní pocity jsou pro nás kontrolkou, že nejsou naplněny naše hluboké lidské potřeby. Negativní emoce fungují stejně jako výstražné kontrolky v našem autě. Upozorňují nás na to, že bychom měli např. dolít benzín = přeloženo do řeči těla = odpočinout si.  

Potřeby

Dále pojmenujme, CO POTŘEBUJEME v dané situaci „…, protože potřebuji spolupráci s úklidem domova a také potřebuji odpočinek, když se vracím domů unavená.“  V tomto kroku potřebujeme porozumět svým nenaplněným potřebám v situaci a komunikovat je. To, co hledáme v tomto kroku jsou univerzální lidské potřeby.

Dobře si uvědomujeme své fyzické potřeby jako hlad, žízeň, potřeba tepla, přístřeší apod. Další potřeby jako např. potřeba respektu, spravedlnosti, možnosti volby nebývá často již tak jednoduché si uvědomit a komunikovat je. Potřebujeme rozšířit náš slovník o pocity a potřeby a komunikaci trénovat.  

Prosba

Když jsme zvládli objevit své momentálně neuspokojené potřeby, ve 4. kroku kreativně hledáme, jakým způsobem je můžeme naplnit my nebo někdo jiný. Pokud chceme, aby nám druhý člověk pomohl s uspokojením našich potřeb, vyjádříme svou PROSBU:"Byl bys ochotný 2 x týdně umývat nádobí?"  Na formulaci prosby záleží. Druhý nám snáze vyhoví, pokud půjde o opravdovou prosbu a ne o příkaz či požadavek.  

PRINCIPY nenásilné komunikace jsou jednoduché. Uvést je do praxe a překonávat naučené automatické vzorce komunikace je pro většinu lidí velká výzva. Krásné na této cestě za lepší komunikací je, že pokud vytrváme můžeme jako kouzelným proutkem proměňovat své vztahy okolo nás.

Na této cestě čeká putující nejedna překážka. Tou největší jsou naše emoce a automatické vzorce chování. Lidé okolo při našich prvních snahách o tuto komunikaci často zpozorní, co že to na ně nového zkoušíme. Na svých kurzech účastníkům doporučuji, jít s pravdou ven a seznámit své okolí s principy 4P a současně je požádat, zda by nám s trénováním pomohli.

Pokud se vydáte na cestu nenásilné komunikace počítejte s tím, že zprvu budete reagovat často automaticky podle starých naučených vzorců a teprve po situaci si uvědomíte, že jste chtěli komunikovat nově. Je to přirozený vývoj, když měníme své myšlenkové a komunikační vzorce. Neváhejte mít ze začátku doma u ruky pomůcku se 4 principy a komunikaci, která se nepovedla si zpětně projděte a napište si ji nově podle 4P.    

Přihlas se do skupiny Umění nenásilné komunikace

Přihlásit se do FB skupiny

Metoda představuje efektivní nástroj seberozvoje a rozvoje ostatních, který je přátelský tomu, jak funguje náš mozek. Rozvíjí kreativitu a umožňuje využit efektu synergie při hledání řešení problémů v osobním i pracovním životě. Z každého rozhovoru se tu může stát dobrodružství, které zlepšuje mezilidské vztahy. Tato komunikace sbližuje, neodděluje, formuluje upřímně, jasně a vytváří prostředí pro vyrovnané vztahy, porozumění a spolupráci.

Když  budete postupovat podle 4 kroků výše, může to změnit vaše vztahy. Ne dnes, ne zítra, ale za rok určitě :-).

 

Nenásilnou komunikaci můžete NAŽIVO rozvíjet na

Jsou to: