Carl Gustav Jung byl jedním z předních psychologů a filosofů minulého století. Považuje se za zakladatele hlubinné psychologie. Prakticky zkoumal všechny aspekty Já. Na svou dobu byl velmi odvážným myslitelem, psal o lidské zkušenosti, vztazích, vnímal a rozebíral hluboké části lidské psyché.
Jeho myšlenky nám mohou přinést praktický vhled do fungování života. Dokázal propojovat hluboké psycho-spirituální vhledy s běžným životem. Přesvědčte se sami na jeho slovech.
15 vybraných myšlenek je pouze malou ochutnávkou moudrosti Carla Gustava Junga (1875 – 1961):
1. „Nejsem tím, co se mi stalo. Jsem tím, kterým se rozhodnu být.“
Vždy máme možnost pracovat na svém lepším já. Objevovat a probouzet život jaký chceme, stávat se tím, kým se rozhodneme být.
2. „Pokud si neuvědomíš podvědomí, bude řídit tvůj život a budeš to nazývat osudem.“
Podvědomí tvoří 90% (někdy se uvádí i 95%) naší osobnosti. Je ukryté uvnitř nás jako ledovec pod hladinou. Vědomá část, která vykukuje nad hladinu, tvoří pouze 1/10. Proto je tak důležité věnovat čas poznávání sebe sama.
3. „Vše co nás zlobí na jiných, nás může vést k pochopení sebe samých.“
Ano, co nás zlobí na druhých, můžeme využít jako své zrcadlo. Vadí mi partner nebo kolega, který je často např. vzteklý? Můžete se podívat do svého nitra a položit si pár otázek na téma vzteku: Jak to mám se vztekem? Kde ho potlačuji a nevyjadřuji? Jak to bylo se vztekem v mé původní rodině? Mohl se svobodně vyjadřovat? Mohlo se o vzteku mluvit? Křičelo se u nás v rodině? Jak vyjadřuji vztek já sám/a? Dovolím si ho vyjádřit? Jak bych to se vztekem chtěl/a mít?
4. „Přemýšlet je těžké, proto většina lidí soudí. “
Bohužel téměř všichni jsme byli k souzení vychováni a často nám to ničí život, aniž si to uvědomujeme. Pokud soudíme druhé, soudíme i sami sebe. Jsou to spojené nádoby. Jak velkého vnitřního kritika máte? Jak často vás ničí? Můžete to zastavit, vydat se na cestu přijetí sebe sama. Chcete s tím něco udělat?
5. „Nedrž se někoho, kdo odchází, jinak se nepotkáš s tím, který přichází.“
Teprve pokud něco pustíme – vztah, současnou nenaplněnou práci, lpění, …, teprve poté může přijít něco nového lepšího. Že přijde něco lepšího nemáme zaručeno, můžeme pro to však mnohé udělat.
6. „Tvoje vnímání se stane jasné, pouze pokud se dokážeš podívat do své duše.“
Dokud nepoznáme sami sebe, neuvidíme celý svůj život v jeho kráse. A k té kráse života se dost často budeme potřebovat přebrodit přes mnoho nepříjemného, bolavého a nepřijatého. Stojí to však za to! Teprve s poznáním svých stínů, můžeme začít vnímat krásu a hloubku svého života.
7. „Čemu se bráníš, to zůstane.“
Bráníš-li se smutku, dožene tě. Bráníš-li se strachu, budeš ho mít často za svým krkem. Bráníš-li se blízkosti, těžko budeš mít radostné vztahy.
8. „Skutečný život začíná ve 40 letech. Do té doby jsme si dělali jen průzkum.“
Za mě plný souhlas. S věkem zrajeme a odkrýváme, kým chceme být. Již se tolik neztotožňujeme s tím, kým nás chtěli mít naši rodiče a můžeme roztáhnout svá křídla.
8. „Emoce jsou nakažlivé.“
Když se usmívám, uvidím okolo sebe úsměvy. Pokud se mračím, uvidím okolo sebe zachmuřené tváře. Kde panuje tíha, snadno na nás sedne. Kde je radost a lehkost, cítíme se lépe. Vybírejte si své prostředí a lidi, kterými se obklopujete. Říká se, že jsme průměrem 5 lidí, které jsme okolo sebe měli a máme.
9. „Můžeme si myslet, že sebe máme plně pod kontrolou. Avšak přítel nám může lehce říci o nás něco, o čem vůbec netušíme.“
Každý máme svůj stín, na který nevidíme. Nejtěžší je totiž právě vidět na vlastní stíny. Važme si přátel, kteří nám na ně dokáží laskavě poukázat.
10. „Deprese je jako žena v černém. Když se objeví, neplaš ji pryč. Pozvi ji sednout si, starej se o ni jako o hosta a naslouchej, co ti chce říct.“
Deprese nepříchází jen tak zčista jasna sama od sebe. Dlouhá je její cesta, než si nás omotá. Často se na ní zakládá v původní rodině, kde jsme vyrůstali. Vždy je však možnost, začít její chapadla rozplétat a dávat svůj život do pořádku. Může vám pomoci systemická metoda individuálních kontelací.
11. „V každém z nás je ještě někdo, koho neznáme.“
A celý život se můžeme nechávat překvapovat tím, kdo jsme, koho v sobě neznáme.
12. „Na prostředí člověka, zejména na děti, nepůsobí nic duševně silněji než nežitý život rodičů.
Proto jsem svůj web nazvala „Umění žít naplno„. Pokud jen přežíváme, děláme život smutný nejen sobě, ale také našim dětem. Mnoho rodičů dnes již přichází, aby si narovnali a prosvětlili svůj život a motivací je pro ně právě lepší život pro své děti. Tady se hodí citovat: „Jednou ranou více much.“
13. „Tvoje vize se stanou jasnějšími, když se budeš dívat do vlastního srdce. Kdo se dívá ven, ten sní. Kdo se dívá dovnitř, ten se probouzí.“
Ve svém srdci najdeme všechny své odpovědi. Jen je odkrýt. Potřebujeme se dívat dovnitř, tam se probouzíme a dějí se zázraky.
14. „Když jsi nadaný člověk, neznamená to, že jsi něco dostal. To znamená, že máš něco vrátit zpět.“
Štěstí vám v životě přinese, když se vydáte na cestu za svým posláním. Naplněné vztahy a naplněné poslání dává životu ten největší smysl.
15. „Sen, nad kterým se nezamyslíme, je jako dopis, který neotevřeme.“
Jen pokud se otvíráme svým snům, můžeme naplnit svůj život. Důležité je nežít život někoho jiného (často rodičů), ale vydat se na cestu tvořit SVÉ VLASTNÍ SNY – SVŮJ ŽIVOT. Když se do toho pustíme, přinese to to nejlepší i našemu okolí – jen šťastná dcera, máma, šťastná žena, partnerka může rozšiřovat štěstí okolo sebe. Pokud není naše vnitřní nádoba naplněna, jak bysme mohli vyzařovat štěstí ven?
Chcete číst další články? Přihlásit se k odběru můžete ZDE.