
Mnoho žen se dnes zajímá o příběhy svého rodu. Vědí, odkud pochází jejich babička a prababička. Vědí, kdo přišel o majetek. Kdo musel odejít. Kdo „to všechno vydržel“. – Nebo tuší, že to jejich předkové neměli jednoduché.
Často jako průvodkyně rodinnými konstelacemi slyším věty jako:
„My ženy u nás musely být vždycky silné.“
„U nás se o emocích nemluvilo.“
„Děda byl přísný, ale spravedlivý.“
„Cítím, že část mých předků hodně trpěla.“
Rodinné příběhy se předávají jako tichá mapa identity. Pro pochopení toho odkud pocházíme, jak nás to ovlivňuje a jak můžeme žít více svůj vlastní šťastný život, vám v tomto článku přináším pár postřehů, jak nás ovlivňuje náš rod, z něhož pocházíme.
Podíváme se na to z roviny rodinných konstelací a také z roviny rodokmenu. Rodinné konstelace a rodokmen se dívají na naše předků různým pohledem a krásně se doplňují. Proto pro vás připravuji
V rozhovoru si popovídám jako průvodkyně rodinnými konstelacemi s odbornicí na rodokmeny paní Zdeni Julií Vočadlovou www.rodokmenysvasni.cz. Pokud vás rozhovor zajímá, nechte mi na sebe zde kontakt a přednostně vás na rozhovor upozorním.
Rodinné příběhy se předávají jako tichá mapa identity. Naši předci jsou našimi kořeny. Jsme z části oni a z části samostatné individuální bytosti. Chceme-li žít naplněný vlastní život, potřebujeme jako zdravý strom vnímat zdravé kořeny – mít zdravé vědomí o svém rodu.
Rodokmen pomáhá uvidět mapu rodu. Mít informace však ještě nemusí znamenat být svobodná.
Vytvořit si rodokmen – ideálně s pomocí odbornice na genealogii – může být hluboce uzdravující první krok.
Rodokmen:
Najednou vidíme, že prababička porodila šest dětí, z nichž tři zemřely. Že pradědeček přišel o první manželku. Že v jedné generaci se opakují předčasná úmrtí nebo rozvody.
Rodokmen přináší strukturu. Přináší vědění. Ukotvuje příběh.
Pro mnoho žen je to první moment, kdy si uvědomí: „Aha… tohle všechno před námi bylo.“
Pokud cítíte zvědavost, touhu po souvislostech, potřebu pochopit, odkud pocházíte, rodokmen je krásné místo, kde začít. – Ale někdy informace nestačí.
Žena např. ví, že její babička byla opuštěná. … A sama si vybírá emočně nedostupné partnery.
Nebo ví, že její matka nesla všechno sama. … A ona si neumí říct o pomoc.
Či si všimla, že v jejím rodě byly rozvody. … A sama žije v napětí, že vztah nevydrží.
Logicky chápe souvislosti. A přesto se její život neposouvá.
Proč? Protože vědomí nerovná se uvolnění. Rozum může pochopit. Ale tělo a nervový systém potřebují víc než vysvětlení.
Tělo je hluboce loajální rodovému systému, ze kterého pocházíme. Loajalita k rodičům. K prarodičům. K těm, kteří trpěli.
Někdy nevědomě opakujeme jejich osud, protože tak zůstáváme spojení. Jako by tělo říkalo: Když budu šťastnější než ty, zradím tě.
To není o myšlence, je to o pocitu v těle. … A právě zde vstupuje do hry práce s prožitkem v rodinné konstelaci.
Každý systém ve vesmíru přirozeně směřuje k rovnováze – a rodinný systém není výjimkou. Když v něm něco zůstává neuzavřené – neodžitý smutek ze ztráty (např. potrat, zemřelé dítě), zapomenutý člen rodu, nevyslovená vina, vyloučení nebo křivda – rovnováha se naruší. A systém hledá způsob, jak ji obnovit.
Napětí pak necítíme jen jako „historii“. Cítíme ho v sobě a v některých oblastech svého života např.:
Systém si hledá cestu k rovnováze. A pokud ji nenajde vědomě, začne ji vyrovnávat nevědomě – skrze někoho mladšího v rodě. – Ne jako vědomé rozhodnutí. Ale jako tělesné napětí nebo tělesný pocit, že „něco není v pořádku“. Že se člověk snaží, a přesto se věci neposouvají.
Právě zde přichází prostor pro metodu rodinné konstelace. Zatímco rodokmen přináší informace a souvislosti, konstelace přináší prožitek a uvolnění, navrácení systému do rovnováhy. A právě proto samotná informace o předcích nestačí. Systém potřebuje pohyb. Potřebuje uznání toho, co bylo. A nové, vědomé postavení každého na jeho vlastní místo. A to mu dopřeje rodinná konstelace. Teprve tehdy může napětí polevit.
Mnoho let pomáhám lidem vracet jejich rodinné systémy do rovnováhy pomocí prožitkové metody rodinné konstelace. Zprvu jsem stavěla skupinové konstelace a postupně se začala specializovat na individuální konstelace, kde se mohu klientům více věnovat a postupovat jemněji a s větší opatrností.
Při individuální konstelaci pracujeme ve dvojici – vy jako klient/ka + já jako průvodkyně. Zástupci členů rodu jsou vybráni z předmětů a rozestaveni do prostoru. Postupně se zviditelní vztahy, loajality a napětí, která byla dosud nevědomá.
Rodinná konstelace je prožitkem, kde se zhmotní vazby mezi členy rodu a postupně máme možnost uvolnit z rodinného systému to, co ho nejvíce tíží. Pokud byste o rodinné konstelaci uvažovali, ráda vám budu průvodkyní – stavím individuální konstelace již od roku 2014 – v případě pokud jste z dálky, je možné postavit konstelaci i on-line.
Julie znala rodinný příběh. Věděla, že její babička přišla o muže ve válce. Věděla, že matka žila s emocionálně chladným partnerem. Opakovaně vstupovala do vztahů s nedostupnými muži. Říkala: „Já to chápu. Je to rodinný vzorec.“
Ale nic se neměnilo.
V konstelaci se ukázalo, že nevědomě stojí na místě babiččina manžela – jako by „zůstávala místo něj“. Když se symbolicky postavila zpět na místo vnučky a řekla: „Babi, tvůj osud patří tobě. Já si beru svůj.“ Její tělo se viditelně uvolnilo. Nešlo o pochopení v myšlenkách. Šlo o prožitek oddělení v těle a v systému.
🔹 Pokud cítíte zvědavost, touhu po souvislostech a chcete dát svému rodu jména a strukturu – začněte rodokmenem.
🔹 Pokud cítíte opakující se vzorce, tlak v těle, stagnaci nebo potíže ve vztazích či jiných životních oblastech – může být vhodnější začít konstelací.
Ideální je obojí. – Rodokmen dává mapu. Konstelace umožní pohyb. – Informace přináší pochopení. Prožitek přináší uvolnění. – A když se spojí obojí, vzniká hluboká změna.
Změna totiž nepřichází jen skrze vědění. Přichází ve chvíli, kdy tělo ucítí: Tohle už nést nemusím.
A tehdy člověk přestane opakovat příběh svého rodu. A začne psát svůj vlastní. 🌿
Zajímá mě rodinná konstelace. Zajímá mě rodokmen.

Chcete číst další články? Přihlásit se k odběru můžete ZDE.