• nenasycené tuky omega-3 (nejlepší zdroj je kvalitní lněný olej)
• minerály a stopové prvky (draslík, sodík, hořčík, fluor, fosfor, chrom, jód, křemík, mangan, měď, selen, vápník, zinek, železo
• vitamíny A, D, E, K (rozpustné v tucích) i vitamíny B
• další prospěšné látky

Všechny tyto látky jsou velmi důležité pro naše zdraví. 

• Draslík (kalium) společně se sodíkem hrají důležitou roli v udržování rovnováhy vody v organismu. Zatímco sodík pomáhá vodu v těle udržovat, draslík se podílí na jejím vylučování. Proto je velice důležité udržovat příjem těchto prvků v rovnováze. Draslík zároveň podporuje produkci některých enzymů, které jsou důležité pro svalstvo. Jeho nedostatek se může projevit v podobě zácpy, ochablosti svalů, nízkým tlakem. Sodík reguluje rovnováhu kyselin a zásad. Společně dále podporují i správný chod nervové soustavy. Oba prvky najdete v za studena lisovaných přírodních olejích.
• Fluor je asi nejvíce spojován s ústní hygienou, kdy pomáhá jako preventivní složka proti tvorbě zubního kazu. Pozor však na množství této látky vyskytujících se v zubních pastách. Při překročení povolené hranice ( v rámci EU ) 1500ppm ( Partspermillion - dílů či částic na jeden milion ) může dojít k poškození skloviny a k jejímu nepěknému zabarvení. Fluor je rovněž nedílnou součástí kostí, tkání a ovlivňuje i fyziologické pochody v těle, kdy podporuje tvorbu organických sloučenin v játrech a ledvinách. U tohoto prvku je důležité dbát na množství, aby nedošlo k předávkování. Už jen jednorázové užití 150mg může vést k nevolnosti až zvracení, případně k bolestem břicha a průjmu.
• Fosfor se dá považovat za největšího nositele energie pro lidský organismus. Proto se jeho užívání doporučuje převážně sportovcům a lidem, kteří jsou vystaveni vysoké psychické zátěži. Tento prvek je součástí lecitinu, tolik důležitého pro výstavbu buněčných membrán či správnou funkci nervových buněk. Vzhledem k tomu, že fosfor sám o sobě, ale i jako součást lecitinu je bohatě zastoupený v mnoha potravinách, je jeho nedostatek v těle ojedinělý. Nicméně projevem nedostatku může být bolest hlavy, pocit slabosti, únava, podrážděnost.
• Chrom se v našem organismu vyskytuje hned ve dvou formách. Zatímco jedna z nich (trojmocná forma) je zdraví prospěšná, druhá (šetimocná) nikoliv. Chrom trojmocný je ten, který našemu organismu prospívá a napomáhá k látkové přeměně cukrů a tuků. Zároveň stabilizuje hladinu krevního tuku a snižuje chuť na sladké. Mezi potraviny bohaté na tento chrom můžeme jmenovat melasu, přírodní hnědý cukr, kvasnice, pivo, lesní plody a červenou řepu. Druhá forma chromu tzv. šestimocná je zdraví škodlivá až karcinogenní.
• Jód je stopovým prvkem, který je spojován se správnou funkcí štítné žlázy. Je součástí hormonu produkovaného štítnou žlázou pro správný vývoj pohybové soustavy a mozku. Jeho adekvátní dávky jsou pro náš organismus naprosto nezbytné. Díky jeho výskytu v produktech jako jsou mořské řasy, mořské plody a ryby, jodizovaná sůl či některé druhy minerálních vod, by neměl být s jeho nedostatkem v organismu problém. Nedostatek se projevuje zvětšením štítné žlázy, kdy vzniká tzv. vole ( struma ). Dále pak pocitem únavy, zimnicí, depresivními záchvaty či suchou pokožkou. U jódu je nutné hlídat si jeho příjem, aby denní dávka nepřekročila hranici 0,15 miligramů.
• Křemík je pro náš organismus nezbytný z hlediska správného růstu i vývoje kostí, chrupavek a zubní skloviny. Jeho nedostatek se může projevit nadměrným vypadáváním vlasů, křehkostí nehtů, ochablostí vaziva, pokožky či vzniku celulitidy. Zvláště pak u starších osob se úbytek křemíku projevuje na pevnosti kostí. Za nositele křemíku můžeme jmenovat přesličku či kopřivy, u níž se křemík vyskytuje v žahavých chloupcích rostliny.
• Hořčík neboli Magnesium je nesmírně cenným a pro náš organismus nepostradatelným prvkem. Jeho účinky mají příznivý dopad na funkci téměř všech orgánů v těle. Je nedílnou součástí jak pro svalstvo, tak i správnou stavbu kostí. Dále pak podporuje trávení, tuků, bílkovin, uhlovodanů. Hlídá hladinu žaludečních kyselin. Uvolňuje napětí svalstva, krevních cév a průdušek. Pro oběhovou soustavu je nápomocný při předejití vzniku infarktu. V kombinaci s vitamínem B6 pomáhá snížit riziko vzniku aterosklerózy. Hořčík má velice příznivý dopad na nervovou soustavu, čímž napomáhá předejít depresím, bolestem hlavy i premenstruačním syndromům. Snižuje riziko alergií. Společně s vápníkem podporuje imunitní systém. Jeho nedostatek se projevuje podrážděností až nespavostí, astmatickými záchvaty, depresí i špatným zažíváním, svalovou křečí, bušením srdce či arytmií. Nedostatkem hořčíku mohou převážně trpět sportovci, lidé s diabetes a také ti, kteří často konzumují alkohol. Jako přírodní zdroje hořčíku se uvádějí ořechy, celozrnné pečivo, banány, čokoláda (hořká), tmavá listová zelenina, přírodní oleje.
• Mangan se podílí převážně na srážlivosti krve, detoxikaci organismu, tvorbě kostí a látkové výměně cukru. Chrání pokožku před vznikem infekcí. Jeho nedostatek v těle má špatný dopad i na funkci svalů, nervů a cévního systému. U cévního systému vzniká jeho nedostatkem manganu riziko kardiovaskulárních chorob či onemocnění diabetes. Tento prvek můžeme do těla získat konzumací např. obilných klíčků, celozrnného chleba, ořechů, borůvek, zeleného špenátu a přírodních olejů. 
• Měď v našem organismu ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů a bílkovin. Podporuje vstřebávání vitamínu C a železa, které je důležité pro krvetvorbu. Příznivě podporuje i nervový systém a tvorbu kostní hmoty. Při jeho nedostatku se ztrácí kožní pigment, dochází k vypadávání vlasů, poruše krvetvorby (chudokrevnost), klesá kvalita kostí a vaziva. Naopak při jeho předávkování (v ojedinělých případech) může dojít k otravě.
• Selen náš organismus potřebuje v souvislosti se snižováním rizika srdečních či mozkových příhod. Má rovněž schopnost na sebe vázat i do určité míry neutralizovat škodlivý vliv tzv. těžkých kovů, jako je rtuť nebo olovo. Tím tělu napomáhá udržovat svoji obranyschopnost. Je potřebný rovněž při boji  s virovými infekcemi, podílí se na hojení oparů i pásového oparu a zmírňuje příznaky nemoci jako je lupus či AIDS. Pro udržení si zdraví prospěšné hladiny selenu v těle se doporučuje denní příjem ve výši 60 - 200 mikrogramů. Jako zdroj tohoto prvku jsou uváděny ořechy, mořské ryby a zvířecí vnitřnosti i přírodní oleje.
• Vápník se podílí na stavbě kostí i zubů, dále pak na stabilizaci svalových membrán a nervových buněk. Společně s fosforem se doplňují stejně jako výše uvedený draslík a sodík. Pokud je přísun fosforu vyšší než přísun vápníku, ztrácejí se oba minerály v moči, což může mít dopad například na nervovou či svalovou soustavu. Nedostatek vápníku způsobuje i úbytek kostní hmoty. Na správném využití vápníku se rovněž podílí i vitamín D. Zdrojem tohoto prvku jsou převážně hovězí a skopová játra, houby, ořechy, slunečnicová semínka, kakao, avokádo, černý pepř, zelené olivy, přírodní oleje atd.
• Zinek je v lidském organismu důležitý pro správný vývoj již od útlého věku. Tento prvek ovlivňuje smysly jako je zrak a čich. U mužů je nedílnou součástí při vývoji jejich pohlavních orgánů a ovlivňuje i kvalitu spermatu.Podporuje hojení ran, napomáhá k udržování příznivé tělesné váhy a posiluje imunitní systém. Své místo má i při tvorbě enzymů a jejich systémů. Ve spojení se zinkem je nejvíce zmiňován systém inzulínový, který je nezbytný pro udržování správné hladiny cukru v krvi. Ve spojení s kyselinou listovou a vitamínem B12 regeneruje tělesné buňky. Jeho nedostatek se projevuje například na kvalitě vlasů a nehtů. Zdroje tohoto prvku jsou játra, mořské plody, mléko, tmavé maso, vaječné žloutky, ořechy, dýňová semena, fazolky, přírodní oleje aj.
• Železo má většina z nás správně spojeno s krvetvorbou. Je hlavní součástí pro tvorbu krevního barviva hemoglobinu, který přináší kyslík do svalových buněk. Dalším úkolem železa je jako součást enzymu podporovat dýchací cesty a celkově přispívat k údržbě těla i duše v příznivém stavu. Pro ženy je tento prvek obzvláště důležitý ve spojení s menstruačním cyklem, ale i porodem, kdy může dojít k vetší krevní ztrátě. Toto samozřejmě platí i při úrazech s následným krvácením. V těchto případech může docházet ke snížení tvorby hemoglobinu, což se projevuje bledostí pokožky a vysokou únavou. Lékaři tento stav nazývají anémií neboli chudokrevností. Nedostatkem železa jsou ohroženi vegetariáni, dospívající, vrcholoví sportovci, lidé trpící žaludečními vředy aj. Železo se vyskytuje v játrech, vejcích, mase, listové zelenině, droždí, obilných klíčcích, v přírodních olejích atd.